Nesmysl smyslem se stane, jakmile osla vedle moudrého posadíš.

Trhal jsem křídla vážkám

26. května 2016 v 19:33 | Profesionální Lhář |  Umění lhát
Býval jsem krutý, býval jsem zlý.
Trhal jsem křídla vážkám i motýlům barevným.

Býval jsem ošklivý, zvrácený člověk.
Tisíce mou rukou zemřelo mušek.

Pak jednou, jedinkrát, chytil jsem cosi.
Ne mouchu, ne vážku, ne v podobě vosy.

Postavu malého, krásného človíška to mělo.
Však utrhnout tomu křídla mě nemrzelo.

V dlani mi ta bytůstka povadla.
Mrknutím oka její křídla se rozpadla.

Já nenašel pokoj a když jsem spal,
že rdousím se, celou noc sen se mi zdál.

Na druhý den, trhal jsem znovu.
Doufal jsem, že bytůstku chytím si novou.

Jen mouchy a komáři cestu mi křížili.
Já křídla jim utrhl, oni na zemi zůstali.

Večer pak znovu sen se mi zdál.
Že rdousím se všemi, co jsem je otrhal.

Celé dny špatný pocit jsem měl.
V noci s hrůzou jsem se probouzel.

Já připravil je o křídla, oni mě o klid.
Za tu bytost cosi muselo mě proklít.

Už sotva jsem polykal, hrdlo úzkostí stažené.
Pak našli mé tělo, ze sna zardoušené.

Duše má však nedošla vykoupení.
Stal jsem se svou poslední obětí.

Od drobného těla maličkaté mušky
kdos křídla mi utrhl bez velké fušky.

Pak hleděl na mě, jak po zemi lezu.
Nemám jak uletět, strachy se třesu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama