Nesmysl smyslem se stane, jakmile osla vedle moudrého posadíš.

O lžích

26. dubna 2016 v 9:52 | Profesionální Lhář |  Umění lhát
Stojím na okraji a hledím na ni.
Hledím, jak hluboko jen mohu.
Na dno však viděti není.
Toliko práce věnoval jsem tomu.

Vyhloubil jsem si propast.
Propast ve svém srdci.
Nač? Na co mi je propast?
No na mé drahé lži přeci.

Někam skladovat je musím.
Zatímco lidem budu je vyprávět.
Občas se k nim také vrátím.
A udělám si v nich pořádek.

Budu je házet do téhle propasti.
Na jednom místě tak zůstanou.
Alespoň se nezamotám do sítí.
Co jsem si kdy vylhal mi ukážou.

Na okraji propasti moje duše čeká.
Vyčkává, až propast naplním.
Nevěří ve mě, jako ve člověka.
Oba doufáme, že ji vykoupím.

Zatím jen stojí nad propastí.
A čeká, kdy lží bude po okraj.
Ona pak propast překročí.
A kdo ví, třeba nalezne ráj.

Co bude se mnou, tak to je záhada.
Nejspíš zbydou mi jenom ty lži.
Vůbec mě neláká rajská zahrada.
Nechám si život, co o pravdě mží.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fredy Fredy | Web | 26. dubna 2016 v 11:55 | Reagovat

krásná básnička :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama