Nesmysl smyslem se stane, jakmile osla vedle moudrého posadíš.

Červen 2014

Hlupák

24. června 2014 v 18:52 | Profesionální Lhář |  Umění lhát
Bylo by krásné vědět,
co znamenají ty sny.
Ty, kde nenecháš mě sedět
jen tak na okraji tmy.

Říkáš různé věci,
co většinou bolí.
Jenomže tam, v mém srdci
mě to k tobě pořád pojí.

Vídám tě s mnoha jinými
chodit si pěkně ulicí.
Ale beru to jako vidiny.
Jako záplavu iluzí.

Ona ta věc praktická není,
valného užití nemá.
Ale co to na tom změní,
že láska je slepá?

Až Lež

24. června 2014 v 18:47 | Profesionální Lhář |  Umění lhát
Až lež zvítězí pomocí pravdy,
pak němý povypráví,
co hluchý slýchal
vídat němého.

Pak se možná sejdem drahý.

A až pak chromý vytvoří,
co šilhavý nakreslil,
podle hlupáka rad.

Třeba naše rty setkají se v polibku.

A třeba taky ne.

Nazí

24. června 2014 v 18:44 | Profesionální Lhář |  Umění lhát
Zatím, co pláčeš a já se směji,
tak svět jde dál.
Kvůli nám se nezastaví.

Nejsme a nebudeme středem vesmíru.
Jsme jen šmouha na zemi.
Tak zakopej tu hloupou víru.

Svlékni své tělo do naha.
Od všech iluzí a pravd.
Staň se jen svá vlastní skořápka.

Zapomeň na vše, co už znáš.
To je to, co bůh chtěl.
Svět je jen jeden velký lhář.

Nikdy neměli jsme poznat lásku.
Jsme jen další zvíře v řadě.
Rád stáhnu ti z očí tlustou pásku.

Projdi se se mnou prázdná lesem.
A třeba mě nedrž za ruku.
I já budu nahý a tak půjdu světem.

Poznej, že nic vědět nesmíš.
A to nic ti vlastně stačí.
A právě proto, jsme teď nazí.

Marniví

19. června 2014 v 12:33 | Profesionální Lhář |  Umění lhát
Mnoho z nás ji chtělo.
Mnoho z nás ji mělo.
Mnoho z nás ji četlo.
Kolik rozumělo?

Mnoho z nás to řeklo.
Mnoho z nás slyšelo.
Mnoho z nás si to myslelo.
Kolik pochopilo?

Mnoho z nás to drželo.
Mnoho z nás to opustilo.
Mnoho z nás to zahodilo.
Kolik pohladilo.

Mnoho z nás milovalo.
Mnoho z nás plakalo.
Mnoho z nás se smálo.
Kolik zapomnělo?

Proč se náš svět točí?
A kolik je na něm vůbec očí?
Proč dáváš mi sbohem?
A pak směješ se za rohem?

Proč klouže louže?
Proč se solí solí?
Nač nás láska laská?
Když stejně odejde.

Tak marnivá.

Květina

19. června 2014 v 12:24 | Profesionální Lhář |  Umění lhát
Nejdřív rozkvete a pak opadá.
Jak marnivá je.
Naději si odvede, jen co ti ji dá.
Jak hloupý svět je.

Jen dočasná vůně.
Co ti má ti snad co říct.
Brzy zašlápnutá v půdě.
Nepovšimnutá peklu půjde vstříc.

Na věčnost si nehraje.
Ví, že má svůj čas.
Nejdřív tu není a pak uzraje.
A pak tu není zas.

A slovem ti nic nepoví.
Do větru nešeptá.
Nechá si svá tajemství.
O tom, že je navždy tvá.

Vítej cizinče

19. června 2014 v 12:20 | Profesionální Lhář |  Umění lhát
Seděl sám a seděl tam dlouho.
A s nikým nepromluvil, ani nevěděl, jestli to umí.
A nikam nešel, nevěděl, kam chce jít.

Seděl sám a občas si jen tiše povzdechl.
"Co je s tebou pořád?"
Neotáčel se. Věděl, odkud že jde onen hlas.
"Je ti ot zábavné, jen sedět a hledět?"
"Snad."
"Naplňuje tě to něčím?"
"Možná."
"Opravdu?"
"Nevím."
"A proč se jej na to vlastně ptáš?"
"Zajímá mě to."
"Nemuselo by, je to jen jeho věc."
"Nějak chytrý, co?"
Opět si povzdechl a pak dlouze nasál vzduch.
"O co vám vlastně jde?"
"Nám o nic, jen ty ses ze samoty zbláznil."
"Zbláznil?"
"Ano, jsi mešuge, potrhlík, magor.."
"Jen proto, že se mi v hlavě hádají dva hlasy?"
"Asi."
Zadíval se od dálky. Ať si z toho každý vezme co jen chce.

Sen

19. června 2014 v 12:15 | Profesionální Lhář |  Umění lhát
Jaké to je padat,
padat do hlubin?
Krásné to je padat.
A pak se probudím.

Jaké to je, zpívat,
zpívat písně věčné?
Krásné to je, zpívat.
Pak přijde slunce něžné.

Jaké to je tančit,
tančit na boso trávou?
Krásné to je, tančit.
Jenže najednou je ráno.

Jaké je to, být milován,
být milován sladce a upřímně?
Krásné to je, být milován.
Jenže pak ze sna vytrhnou tě.

Odmítám

19. června 2014 v 12:08 | Profesionální Lhář |  Umění lhát
Snad to nebude láska,
to že na tebe myslím, když mám spát.
Snad to nebude láska,
to jak doufám, že se mi o tobě bude zdát

Já nechci, ať je to láska,
ta prokletá víla z knih.
Já nechci, ať je to láska,
neb už jen v slzách musel bych žít.

Pane filosofe, na co je láska?
S diamantovou dýkou v ruce tiše vraždí.
Pane filosofe, na co je láska?
Opustí nás dřív, než smysly řádně podráždí.

Tak k čertu, ať jde ta láska.
A i ty hlupáku zamilovaný si s ní za ruku k němu běž.
K čertu, ať jen jde láska.
Dám nejprv ostnatý drát, pak propast a na konci vysokou věž.

Odmítám ji!

Štětec

4. června 2014 v 17:00 | Profesionální Lhář |  Umění lhát
Jako slunce zlaté šaty.
Oči barvy nebe.
Jemnými a pečlivými tahy,
Nakreslil jsem si tebe.

Nožky jako laň.
Rty plné nebezpečné vášně.
Za krásu platí se daň.
A já to beru smrtelně vážně.

Vlasy k pasu splývají.
Havraních křídel mají lesk.
Všichni chválou na tě plýtvájí.
Což abych dokreslil ještě tehle flek?

Jako rubín vypadá.
Velký, krásný, leskne se.
A ty máš mě za vraha.
Tak tomu směji se.

Krev je to.