Tenkrát se Princezna z hradu Hodněměl ptala maminky:
"Maminko, je hospodaření na statku pěkná práce?"
"Není dcero, není."
A tak seběhla Princezna schody a řekla farmáři:
"Odpusť, nemohu si tě vzít, lhal jsi a tvá práce není pěkná."
Farmář se otočil a odešel.
Tenkrát podruhé se Princezna z hradu Hodněměl ptala maminky:
"Maminko, je kovařina pěkná práce?"
"Není dcero, není."
A tak Princezna seběhla schody a řekla kováři:
"Odpusť, nemohu si tě vzít, lhal jsi a tvá práce není pěkná."
Kovář se otočil a odešel.
Tenkrát po třetí se Princezna z hradu Hodněměl ptala maminky:
"A Maminko, jaká je to ta pěkná práce?"
"Ležet, jíst bonbóny a nechat vše na muži."
Maminka si vzala do pusy bonbón a myslela na tatínka, jak pracuje.
Tenkrát se Princezna z hradu Hodněměl vdávala.
Brala si Prince z hradu Nemuselnic.
Jenomže Princ z hradu Nemusel nic také Neuměl nic.
A s takovou brzy Neměli Nic.
A s takovou brzy Neměli Nic.
Tenkrát se kovář opřel o plot.
A tenkrát se i farmář opřel o plot.
A oba si povzdechli:
"To je nám pěkně."
Pěkně a pravdivě napsané...
Pracovat se hold musí....Pokuď tedy tví rodiče nejsou multi-milionáři